Společné ráno s rákosníkem a strnadem.

Brzké vstávání mi nedělá úplně dobře, ale pokud chci něco vidět a hlavně vyfotit, tak to bez toho většinou nejde. K rybníku před rákosí se dostávám při rozednění a hned stavím fotokryt, použil jsem vyšší verzi Ameristep Outhouse, abych mohl fotit vstoje a neměl na pozadí fotky oblohu. Místo jsem si už předem vyhlédnul a věděl, že toto teritorium patří Rákosníku proužkovanému (Acrocephalus schoenobaenus).

Rákosník už pěl svou písničku, ale postát modelem se mu moc nechtělo. Neustále se schovával mezi rákosem a proostřovat stébla nebylo jednoduché. Jelikož je to drobnější ptáček, najít ho z krytu mi dalo někdy zabrat, ale nakonec se prozradil, když popolézal výš po stéblu k jeho vrcholu.

O něco později jsem zaslechnul zpěv Strnada rákosního (Emberiza schoeniclus), který se schovával hlouběji v rákosinách a nechtělo se mu moc vylézt ke kraji. Proto jsem mu přehrál konkutenta z mobilu a to si nenechal líbit. Přilétnul na obhlídku ke kraji rákosin a to byla moje šance. Raději jsem už nahrávku nepouštěl (je potřeba s ní zacházet opatrně) a ani nebylo potřeba, protože se přišel jště jednou ukázat.

Právě pro takovéto zážitky, má cenu si trochu přivstat.

Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)